Plánovaná regulace energetiky ze strany EU by nemusela ohrožovat příznivou prognózu ziskovosti ČEZu

13.9.2022 15:46, BAACEZ

V průběhu dne se dostávají do médií další informace ohledně připravované regulace energetického sektoru. Podle Hospodářských novin se Evropská komise chystá ve středu oznámit pro producenty elektřiny z jádra, uhlí a OZE limitní cenu silové elektřiny ve výši 180 EUR/MWh. Zároveň je údajně připraven na evropské úrovni návrh mimořádného zdanění pro ropný, petrochemický sektor či těžaře uhlí, resp. obecně pro fosilní odvětví, a to ve výši minimálně 33 % ze zisku nad 120 % průměru za několik let.

Začínají se tak vyjasňovat indikace z našeho dnešního ranního komentáře. Domníváme se, že se může naplňovat náš názor, že česká vláda by již nemusela zavádět mimořádnou daň na ČEZ. Již zavedení cenového stropu silové elektřiny je totiž pro ČEZ de facto „zdaněním“, když cokoliv, co prodá nad cenu 180 EUR bude muset odvést do EU, resp. státních rozpočtů.

A za druhé, výše uvedený cenový strop 180 EUR/MWh (byť dříve se objevovaly informace o hladině 200 EUR) je téměř v souladu s naší prognózou realizačních cen elektřiny, za které bude ČEZ v nejbližších letech prodávat svou silovou elektřinu, resp. s naší prognózou ziskovosti ČEZu. V ní jsme doposud očekávali pro roky 2023 – 2025 realizační ceny, resp. EBITDA v rozmezí cca 130 – 150 EUR/MWh, resp. cca 130 – 143 mld. Kč.

Rozebereme-li konkrétněji, tak ČEZ měl ke konci prvního letošního pololetí na rok 2023 prodáno 70 % objemu za 90,5 EUR/MWh. V průběhu letních měsíců až do současnosti mohl podle našich odhadů prodat dalších zhruba 6 % objemů za průměrnou cenu v blízkosti 458 EUR. Pokud by zbytek produkce na rok 2023 prodával za 180 EUR, pak finální prodejní cenu elektřiny odhadujeme kolem 135 EUR/MWh. To je sice o něco méně než námi doposud predikovaných cca 150 EUR, ale i tak to podle našeho rychlého odhadu indikuje v příštím roce robustní EBITDA zisk poblíž 130 mld. Kč, resp. očištěný čistý zisk kolem 75 mld. Kč (což by znamenalo nárůsty z letos očekávaných 110 – 115 mld. Kč, resp. 60 – 65 mld. Kč; předpokládáme, že ČEZ má již veškerou svojí produkci na rok 2022 prodanou za 103 – 107 EUR/MWh).

Aplikujeme-li uvažovaný cenový strop na rok 2024, tak pak nám vychází realizační cena elektřiny v blízkosti 150 EUR, což je přesně v souladu s naší dosavadní prognózou indikující EBITDA zisk 142 mld. Kč a čistou ziskovost 82 mld. Kč. V rámci výhledu na rok 2024 samozřejmě roste pravděpodobnost určitého postupného zklidnění situace na energetických trzích, zejména pak na trhu se zemním plynem (možné uklidnění konfliktu na Ukrajině, resp. postupný nárůst dodávek zemního plynu do Evropy z jiných než ruských zdrojů), což by pak mohlo vést zejména při doprodejích zbylých objemů elektřiny v samotném roce 2024 k realizačním cenám, jež budou pod úrovní 180 EUR. Nicméně i tak by finální cena, za kterou bude ČEZ prodávat v roce 2024 vůbec nemusela klesnout pod rozmezí 130 – 140 EUR.

Musíme si samozřejmě ještě počkat na další konkrétní vyjádření české vlády ohledně ne/zavedení mimořádného zdanění na ČEZ (mělo by přijít v průběhu tohoto týdne). Aktuálně se nám nicméně jeví, i přes současnou regulatorní „smršť“, fundament na akciích ČEZu nadále silný. Stačí např. zmínit i dividendový potenciál pro rok 2023. Ten podle našeho názoru, dle včerejšího vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury, ještě narostl. Prohlásil, že v kontextu zajištění financování cenových stropů na elektřinu a plyn bude usilovat o maximální vytěžení zisků z firem, ve kterých má stát vliv. To podle našeho názoru zvyšuje pravděpodobnost, že stát si prosadí navýšení dividendového výplatního poměru ČEZu z aktuálních 80 % na 100 %. To by pak indikovalo dividendu ze zisku roku 2022 nikoliv v rozmezí 89 – 97 Kč, ale v rozmezí 112 – 121 Kč na akcii.

Proto nadále držíme cílovou cenu 1354 Kč.

Jan Raška, Fio banka, a.s.