Kontroverzní měnové reformy

31.1.2017 14:06

Snahy vlád vynutit si ekonomický růst

Není žádnou novinou, že světové finanční trhy spějí k elektronizaci a hotovostní peníze jsou na ústupu – do budoucna se může stát, že vymizí úplně. Vládní činitelé a nadnárodní organizace pak budou moci sledovat veškeré světové finanční operace. Argumentace je nižší černou a šedou ekonomikou, nicméně undergroundové aktivity si dozajista najdou jiné platidlo – například barterovou/komoditní směnu. Již tři roky se přitom do výpočtu evropského HDP započítávají právě odhady ilegální činnosti.

S bezhotovostní ekonomikou hrozí rizika, že veškeré světové subjekty pak budou odkázány „na milost“ platebních společností. Elektronický blackout, nebo třeba jen obvinění z napomáhání financování terorismu může zapříčinit dočasnou blokaci přístupu subjektů ke všem jejich penězům.

V nejzadluženějším evropském státě Řecku (vládní dluh na úrovni 177 % řeckého HDP) snaha o kontrolu nad domácími finančními toky a snaha donutit řecké daňové rezidenty ještě více utrácet přivedla zákonodárce ke kontroverzní daňové reformě (č. 4446 schválené dne 21. prosince 2016), která je v platnosti od letošního roku. Řekové musí pro dosažení daňových úlev a odpočtů více utrácet, a to právě bezhotovostně skrze platební karty a elektronické převody. Pro rezidenty s ročním příjmem do 10 000€ platí povinnost utratit kartou minimálně 10 % těchto peněz, pro roční důchody v rozpětí 10 000 – 30 000€ platí 15% sazba a pro ty bohatší nad touto příjmovou hranicí platí povinnost kartou utratit minimálně 20 % všech příjmů. To by nebylo tak složité, kdyby z těchto sledovaných výdajů nebyly vyřazeny běžné položky nájemného, placených energií, splácených úvěrů, telefonních paušálů či cestovních výdajů. Pokud by se v Řecku našli spořiví daňoví rezidenti, kteří by výše uvedené kvóty nesplnily, hrozí jim sankční pokuta 22 % z rozdílové neutracené částky. Navíc byla omezena výše hotovostní transakce na max 500€. V minulosti bylo prokázáno, že jsou spotřebitelé ochotni více utrácet, když fyzickou hotovost nevidí odcházet z vlastních rukou. Výjimku z tohoto nového zákona mají jen senioři starší 70 let a invalidé.

Řecký zákon přitom přichází krátce po listopadové měnové reformě extrakce 86 % indických rupií z ekonomického oběhu. Kvůli ilegálním obchodům byly staženy všechny bankovky o nominálu 500 a 1000 rupií. Kompenzací se sice mohou Indové domáhat na svých běžných účtech, ty však většina tamních obyvatel v rurálních oblastech nemá. Omezený přístup k retailovému bankovnictví navíc povede k ještě větším sociálním nerovnostem. Snaha o eliminaci tamní hospodářské kriminality vzbuzuje větší nedůvěru indické vládě, a tedy i „fiatové“ (úředně stanovené) měně rupii.

Jsou to přitom právě podobné měnové reformy, které vedou ekonomické subjekty k využívání stále rozšířenějších alternativ k soudobým regulovaným platidlům. Poslední dva roky si indická ekonomika (měřeno HDP) vedla dokonce lépe než čínská. Po měnové reformě však indický růst zpomaluje, když tamní subjekty nemají za jakou hotovost nakupovat. Snaha indické vlády tak může vést k menšímu ekonomickému výstupu, vyšším deficitům a kontroverzně k ještě většímu podílu šedé ekonomiky (v nehotovostních platidlech). Řecko reformou tlačí na vyšší spotřebu domácností. Ekonomický růst pak vizuálně sníží relativní zadlužení, jenže vyšší nákladové zatížení může domácnosti uvrhnout do větších deficitů. A snaha žít si v současnosti „na vysoké noze“ na úkor budoucích generací, které budou dluhy splácet, se nezdá být udržitelným řešením řecké (a nakonec ani evropské) dluhové krize.

Elektronizace měnového systému přidělí významnější roli bankovním domům, které budou ještě systematicky důležitější než dosud. Ve spolupráci s vládami budou sledovat finanční toky světa. O každém subjektu bude známo, co a jak často nakupuje. Tato databáze bude mít nevyčíslitelnou hodnotu, její zneužití by bylo skandální. A potřeby vlád eliminovat šedou ekonomiku a snahy podpořit růst ekonomiky (poháněné zadlužováním rezidentů) mohou být krátkodobě přínosné, dlouhodobě však mohou přinést nové problémy a takové měnové reformy se nakonec mohou minout účinkem.

Jiří Branžovský
Dozor nad Fio banka, a.s. vykonává Česká národní banka.
Prehlásenie